Důležitější je pro mě výhra mužstva, říká Fotr

V srdci má Slavii Praha a jednou by se chtěl do ní vrátit. Teď je tam ale plno, a tak mladý Oskar Fotr nejdříve putoval na hostování do Varnsdorfu a následně zakotvil na přestup ve druholigové Vlašimi. Hned v prvním zápase pomohl gólem k výhře nad Sokolovem, ve druhém utkání se jemu ani týmu nedařilo a přišla prohra s Českými Budějovicemi. Ve třetím kole ale v sobotu zazářil v Příbrami, kde dvakrát zavěsil a přispěl k výhře 3:2, kterou zajistil v poslední minutě Vojtěch Hadaščok. „Kdo dá góly je jedno, hlavně abychom vyhrávali,“ říká mladý útočník.

V dospělých jste prošel Varnsdorf a Vlašim. Byl zápas v Příbrami váš nepovedenější nebo jste měl na severu Čech lepší?

Co se týče ligového zápasu, tak byl můj nejpovedenější tenhle v Příbrami.

Otáčel jste stav v 50. a 64. minutě. Komu nebo čemu za to vděčíte?

První gól jsem dal po spolupráci Hada (Hadaščok) s Jandysem (Janda), který poslal krásný centr, a mně se povedlo po náběhu do malého vápna prostrčit míč pod brankářem. Druhý gól padl, když jsem po dlouhém výkopu Bagiho (brankář Nguyen) vyhrál souboj, pak jsem se štěstím přehodil křižujícího stopera a prostřelil gólmana.  

Bylo na to dát hattrick?

Ano, ještě jsem měl jednu vyloženou šanci, když jsem šel po prodloužení Hada ze strany sám na brankáře, který mi křížnou střelu po zemi vykopl.

Po vyrovnání Příbrami to už vypadalo na remízu, když rozhodl v poslední minutě Hadaščok. Věřil jste, že ještě zápas zlomíte na vaši stranu, nebo jste se již smiřoval, že i bod z venku je dobrý?

Věřil jsem celou dobu. Po prohraném prvním poločase jsme do druhého vletěli, skóre otočili, a i když soupeř vyrovnal, tak jsme si šli za výhrou a byli hladovější. A nakonec to vyšlo.

Jak velká byla oslava?

V kabině jsme si zařvali, protože jsme měli velkou radost, ale žádná velká oslava se u mě nekonala. Po příjezdu domů jsem se jen protáhl, šel jsem spát a usínalo se mi dobře.

Už jste se trefil se Sokolovem a teď dvakrát v Příbrami a jste s dalšími čtyřmi hráči na čele tabulky střelců. To musí hřát na srdci. Na druhou stranu jste si ušil bič, že teď budou všichni od vás očekávat góly….

Jako útočníci bychom měli být od střílení branek, ale pro mě je důležité, aby vyhrávalo mužstvo. Teď se povedlo dát góly mně, ale pokud je v dalších kolech bude střílet Had a budeme vyhrávat, budu stejně šťastný. Hlavní je mužstvo, a kdo dá góly, je jedno.   

Díky kuriózně zraněným útočníkům Pavlu Vyhnalovi a Jiřímu Jeslínkovi (podruhé se zranili, oba na prvních trénincích po prvním zranění) dostáváte hodně šancí. To si asi musíte přát, aby zůstali na marodce….

Ne, tahle to neberu. Celý život se držím hesla: „Přej a bude ti přáno“. Chci, aby se oba uzdravili, protože jsou to fantastičtí hráči a pro nás to bude plus, protože ne vždycky se útočníkům daří a je potřeba to oživit jiným. Konkurence je všude a já s ní nemám problém. Kdo bude mít nejlepší formu, tak bude hrát. Hlavní je, aby z toho vytěžil maximum tým.

Jste ve Vlašimi chvilku, jak jste prozatím spokojený?

Jsem strašně vděčný za šanci, kterou jsem ve Vlašimi dostal a jsem tu rád. Cítím se v týmu velmi dobře, parta je skvělá, se všemi i realizačním týmem vycházím dobře a není sebemenší problém. Snažím se tak na hřišti odvézt maximum, abych to Vlašimi splatil.

V neděli (20. srpna) hostíte s Vlašimí Varnsdorf, což je pro vás pikantní, když jste tam loni působil. Budete brát zápas prestižněji, nebo jako každý jiný?

Určitě bude pro mě zajímavější, ale nejdůležitější je, abychom vyhráli. Rok ve Varnsdorfu nebyl pro mě povedený a chtěl bych na něj spíš zapomenout. Sice jsem tam nasbíral cenné zkušenosti, ale neprosadil jsem se tam, jak bych chtěl.

Budete si před zápasem s někým psát, nebo hecovat?

Pár kamarádů tam mám a dokonce jednoho z největších, Ondru Kocourka. Před zápasem ale nemám žádné takovéto hecování rád, spíše se sejdeme a popovídáme si po zápase, doufám, že pro nás vítězném.

Autor: Pavel Šimáček, Benešovský deník