David Broukal: Jsem rád, že bydlím kousek od lesa

Vytáhlý stoper David Broukal přišel do Vlašimi v létě a v jejím dresu nastoupil do všech sedmnácti zápasů. Nyní se stejně jako jeho spoluhráči připravuje podle individuálního tréninkového plánu. Jak prožívá současné dny a ne jen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro klubový web. 

Davide ve Vlašimi působíte od léta. Jaké je vaše hodnocení vašeho dosavadního působení?

Do Vlašimi jsem přicházel s tím, že bych chtěl pravidelně nastupovat ve druhé lize. To se mi z větší části povedlo. Naopak s čím nejsem úplně spokojen ,a co by mohlo být rozhodně lepší, jsou výsledky a postavení v tabulce.

David Broukal

S druhou ligou jsi již měl zkušenosti. Vidíte nějaký rozdíl mezi působením v Radotíně a ve Vlašimi?

V Olympii byl postup do druhé ligy spojen s přesunem týmu z Hradce do Prahy. Dost věcí bylo hektických, skoro všechno se řešilo za pochodu. Neměli jsme vlastní stadion a prakticky ani fanouškovskou základnu. Fluktuace hráčů byla také o něco větší než v jiných týmech. Přesunem do Radotína se měl klub stabilizovat, bohužel k tomu nedošlo. Vlašim je oproti tomu tradiční tým s jasnou politikou a ustáleným zázemím.

Teď k současné situaci. Máte za sebou dlouhou zimní přípravu a po jednom soutěžním utkání přišla další stopka. Jak to vnímáte?

Je to škoda, jak říkáš, zimní příprava byla dlouhá, náročná a jako tým jsme odvedli velký kus práce. Všichni jsme se na soutěžní zápasy těšili. Nicméně zdraví je rozhodně přednější a nemyslím  si, že by nás to mělo rozhodit. 

Trenéři vám naordinovali individuální plán. Co konkrétně si pod tím představit a kde „trénink“ realizujete vy osobně?

Každý týden nám do mailu chodí od kondičního trenéra podrobný rozpis aktivit, který se skládá z vytrvalostních či rychlostních běhů a silových cvičení. Já mám výhodu v tom, že bydlím za Prahou a prakticky hned u domu mám les, kde se skoro nikdo nepohybuje. Někteří kluci mají situaci komplikovanější, protože pražské parky byly v poslední době, kdy bylo opravdu dobré počasí a málokdo chodí do práce, přeplněné. 

A jsme u další otázky. Co vy a dodržování současných opatření, jak moc to komplikuje váš osobní život? Šijete doma například roušky?

Největší změna je v tom, že každý den nejezdím do Vlašimi. Jinak kromě výběhů do lesa zůstávám doma. Čím více budeme zodpovědnější co se týče vládních opatření, tím rychleji se tato krizová situace přežene. Je super, že jsou lidi schopní se semknout a táhnout za jeden provaz, třeba šít roušky a rozdávat je potřebným. U nás roušky nešijeme, doma nemám ani šicí stroj a nemyslím si, že rouška, kterou bych vyrobil, by se dala nějakým způsobem používat. 

Jste v kontaktu se spoluhráči a měníte si informace ohledně úspěchů v tréninku?

S kluky v kontaktu jsem, ale o běhání se moc nebavíme. Je to spíš o tom si to odpracovat, abychom byli fyzicky připravení, až se soutěž zase rozjede. Nakonec je stejně nejdůležitější, jak si rozumíme s míčem.

Co by jste v současné nelehké situaci vzkázal nejen vlašimským fanouškům?

Ať se drží, jsou zdraví a těší se na blízký návrat na tribuny!