Kotelníci: Vlašimáci spojme se a fanděme společně!

Na stadion chodí dlouhá léta a klub jezdili podporovat po celé republice. „Za starých dobrých časů jsme byli všude doma,“ shodují se skalní fanoušci Vlašimi Karel Falta a Marek Bárta. Oba v současné době chodí na domácí zápasy společně s dalšími fanoušky, kteří jsou spojeni do skupiny, která si z hecu říká Asociální chuligáni. „Název je trochu matoucí, ale z hecu jsme ho přijali za svůj,“ odpovídá Karel Falta s tím, že do svých řad by fanoušci uvítali i nové tváře. „Chceme sjednotit všechny fanoušky a rozjet opět náš obávaný kotel, který naháněl soupeřům husí kůži. V naší skupině jde o jedno – podporovat náš klub. Vše ostatní jde stranou,“ říká rázně kotelník. 

Kluci, jak dlouho chodíte na fotbal ve Vlašimi?

Karel Falta: Na Vlašim jsem už chodil, jako malý kluk s tátou. Vždycky mě to sem táhlo a kolem mého patnáctého roku jsem chodil na Vlašim ještě tuším Spartak. S klukama jsme se do toho pustili společně tu sezónu, kdy jsme hráli poslední rok v divizi. A naplno se to rozjelo po postupu do ČFL.

Marek Bárta:  Tuším, že v době, kdy Vlašim hrála divizi. Tenkrát  Olda Jiruš převedl licenci z Kácova. Hráli jsme Fifu a Hrdla (Jirka Hrdlička – pozn. red.) nadhodil, že bychom mohli chodit fandit. Slovo dalo slovo a nakonec se to rozjelo.

Fandění šlo všem slušně a Vlašim byla všude jako doma. Co se stalo, že se situace zvrtla? 

Karel Falta: No co na to říct? Asi bych začal tím, jak to tehdy bylo. První věc byla, že někteří z nás, včetně mě, jsme se nechovali v té době zrovna nejlíp. Druhá, ta proč jsme se tehdy v tom roce 2008 trhli a odešli na „pahorek“ byla, že se na nás házela špína za věci, které jsme nedělali. Kupříkladu nadávání na naše hráče. Dneska jsme jinde a byly bychom rádi, kdyby se to rozjelo a začalo se zase fandit společně. Jestli se to dá slepit, tak asi jedině tím, že zahodíme staré křivdy, zapomeneme na minulost a budeme společně dělat, to co potřebují naši hráči. Podporovat je společně bez rozdílů! O to nám jde především – podporovat hráče! 

Marek Bárta: Dřív to bylo tak, že nás jezdilo i na venkovní zápasy kolem stovky. Věci se řekly, věci se staly. Samozřejmě byly tady určité křivdy, ale jsme přece dospělí a z naší strany je určitě prostor a chuť se stmelit opět do jedné velké rodiny. Jsme malé město a všichni se známe. Tady není prostor na staré křivdy. Chce to najít společnou řeč a ta řeč je Vlašim. Kdyby tu s námi byl Venca Rodů, tak to dáme dohromady. On byl Herkules, lepidlo, bohužel tu teď chybí někdo, kdo dokáže zahodit svou hrdost. Sakra, vždyť nám všem jde o jednu věc, tak si pojďme podat ruce a rozjedeme společně ten starej obávanej kotel. 

Jak se chcete dále prezentovat?

Karel Falta: Pokud jde o budoucí prezentaci, určitě bych si jako každý z nás přál, aby se vrátily ty časy, kdy jsme byli jako rodina. Když jsme společně jezdili na výjezdy a žili vlastně jen Vlašimí. Chtěl bych zažít znovu tu atmosféru, kdy jsme byly doma domácí a běhal z našich tribun mráz po zádech.

Marek Bárta: Jak se dál prezentovat? Všechno je o pocitech. Dnešní mladá generace na všechno kašle. Mají facebook, instagram a je to jejich bublina. My se snažíme dělat to, co je v našich silách a budeme v tom pokračovat. 

Vystupujete jako asociální chuligáni, ale určitě se mezi vás nemusí bát přijít kdokoliv že?

Karel Falta: Pravda. Vystupujeme jako asociální chuligáni od roku 2008, kdy se o nás říkalo, že jsme banda opilců a feťáků (směje se). Proto taky vznikla ta naše soukromá hymna: Dneska jsme tu mezi vámi…. Určitě se nikdo bát nemusí, protože jsme úplně obyčejný kluci, kteří podporují svůj klub. Rádi uvítáme každého, kdo má rád fotbal a chce si zafandit.

Marek Bárta: Určitě se nás nikdo bát nemusí. Teda pokud mu nebude vadit, že se z něj stane alkoholik (směje se). Ne to je jen pro odlehčení. Nikdo z nás není žádný asociál. Jsou mezi námi lidé pracující dokonce i s titulem, máme tu kuchaře, sládka, dělníky a Mílu Duba. Ten náš název má svou historii. Jak už říkal Karel, tak na nás byla naházena špína, která se však neslučovala s realitou. Najednou se z nás stali feťáci, alkoholici a výtržníci a bůh ví co ještě. A byl z naší strany hec, že jsme se nazvali jako asociální chuligáni. Opravdu nejsme zlí kluci a určitě mezi nás může kdokoliv. Jediné pravidlo, které máme je, že musíš být při fandění slyšet a nesmíš nadávat na vlastní hráče, když se jim zrovna nedaří. Jak zpíváme v jednom chorálu: “Zařvi si s náma i ty. A co? To není důležitý.”

Dobrá pojďme dál. Co říkáte jako dlouholetí fanoušci na letošní výkony týmu?

Karel Falta: Letošní výkony jsou pro mně jako den a noc. Podzim byl hodně o změnách v kádru i kabině. Dalo se čekat, že to přinese pád dolů. Na druhou stranu musím říct, že nám pomohla krize a kluci si sedli. Konečně teď vidíme tu nebojácnost a odvahu vystřelit. Teď je krásný vidět je makat naplno, slavit góly a hlavně výhry. 

Marek Bárta: Já bych to rozdělil na dvě etapy. Podzim stál za nic. Za mě za to mohou dvě věci. Buď nemáte potřebnou kvalitu, za což kluci nemůžou. Každý hraje, jak umí. Ta druhá je horší, a to když nemáš srdce. Nedokážu to ale úplně posoudit. Každopádně, když jsem viděl dvě poslední videa z kabiny a viděl kluky zpívat naší výjezdovku, tak o srdíčko strach nemám. Co se týče jarní části sezóny, tak ta je super. 

Jste v kontaktu i s vedením klubu. Jak se vám líbí spolupráce s ním?

Karel Falta: Spolupráce s vedením klubu se v posledních letech hodně zlepšila. Prolomily se ledy, které tu byly vlastně od založení tzv. oficiálního fanklubu. Konečně se to vrací k dobám, kdy jsme byli všichni na jedné modrobílé vlně. Jsme vděční například za permanentky a vstřícnost při řešení problémů.

Marek Bárta: Mě se líbí spolupráce s tebou a samozřejmě pan ředitel je taky fajn. Jsou články a věci, které bych vyměnil, ale každý může mít své kvality v jiných věcech, kde se jim nikdo nevyrovná. Tohle všechno však ze svého místa nedokážu posoudit spravedlivě. Když to odlehčím, tak nám dejte pivo zadarmo a bude to ideální ráj (směje se). 

Kluci děkujeme za váš čas, který věnujete podpoře klubu a hráčů. Na závěr bych vám rád dal prostor pro vaše vyjádření….

Karel Falta: Na závěr bych doplnil takové moje přání na rozloučenou. Byly krásný i špatný časy, ale žijeme dneškem. Pojďme společně dopředu a neřešme nic okolo. Modrobílý TO JSME MY!

Marek Bárta: Na závěr bych chtěl říct velice důležitou věc. Děkujeme všem, kdo se podílel na fandění a skvělé éře. Jirka Hrdlička je kmotr. Díky němu se nemusí řvát jen Vlašim do toho, ale máme pěkné chorály. On je hrdinou a legendou. Sem samozřejmě patří i Venca Rod, Olda Jiruš, pan Petrů s trumpetou, Zdenda Hašek, Ondra Průcha a samozřejmě současný kapitán Láďa Janda.

Karel Falta: Marek má pravdu. Nesmíme zapomenout na klubové ikony. Těch bylo spoustu a za nás budu jmenovat právě Jirku Hrdličku, který to s námi všechno odstartoval a nebýt jeho, asi by to nikdy nebylo takový. Další velká ikona byl Vašek Rod. Člověk který nikdy nezkazil žádnou legraci a měl srdce na správném místě. Hodně nám tu chybíš kamaráde. Pak je tu Zdenda Hašek, který nasměroval a řídil tu cestu k úspěchu. Kouč, který zůstane navždycky nejlepší. Pak všichni hráči, kteří se na tom období podíleli i ti co tu hrají dneska. Vy jste to, proč v pondělí nemůžeme mluvit a proč každou neděli trávíme na stadionu.